„Při současné kapacitě evropského obranného průmyslu by doplnění zásob munice trvalo více než dekádu,“  říká analytik Pavel Ryska

V posledních letech se rapidně zvyšují výdaje na obranu a zbrojařské firmy v Evropě zažívají nevídaný růst. Jaké jsou důvody tohoto obratu, proč se zvyšuje produkce a co nás čeká v blízké budoucnosti? A v čem je na globálním trhu unikátní Czechoslovak Group? Tyto a další otázky jsme probrali v rozhovoru s Pavlem Ryskou, senior analytikem v Research týmu J&T Banky. 

Katalyzátory růstu zbrojařského průmyslu 

Obranný průmysl v Evropě prožívá období, které Pavel Ryska označil jako „renesanci evropského obranného průmyslu“. K tomu podle Pavla Rysky přispěly tři hlavní faktory – prvním byla ruská invaze na Ukrajinu, která západní Evropě ukázala, že pozemní válka je stále možná. „Najednou se ukázalo, že může probíhat intenzivní konflikt na zemi s tím, že letecká válka je upozaděna […] a najednou to vyžadovalo obrovský počet zbraňových systémů, který už Západ neměl,“ popisuje Ryska šok, který evropské země zažily. 

Dalším důvodem je podle Rysky působení Trumpovy administrativy v USA a její rozhodnutí neposkytnout Evropě garanci zajištění evropské bezpečnosti, na což navázal J.D. Vance projevem v Mnichově, kde vyzval evropské státy, aby investovaly více do obrany, a oznámil, že USA budou snižovat své působení v Evropě. 

Kombinace těchto dvou a dalších faktorů vyústila ve třetí zásadní důvod, závazek NATO zvýšit minimální výdaje na obranu na 3,5 % HDP. Tento závazek nutí státy značně zvyšovat rozpočty na obranu, přičemž obrat překvapivě předvedlo i Německo. 

Ale Evropa není jediné místo, kde jsou zřejmé větší investice do zbrojařského průmyslu, rostou i např. v jihovýchodní Asii, kde podle Rysky je „opravdu strach z Číny a potřeba se zásobit dobrými zbraněmi a municí, opravdu veliký a netýká se jenom Japonska, jsou to Filipíny, Vietnam, Indonésie a tak dále“.

Zbrojní výdaje - dominují pozemní systémy a munice

Do čeho tedy plynou dodatečné stovky miliard eur? Ryska zdůrazňuje, že ačkoli rostou výdaje do všech sektorů zbrojařského průmyslu, nejvíce aktuálně směřují do pozemních systémů. Od roku 1990 zaznamenaly tanky, obrněnce či bojová vozidla v Evropě redukci o 70 až 80 %.

Druhou klíčovou oblastí je munice velkých ráží. Její evropské zásoby byly podle analytika na „naprostých minimech“, a z toho byla část poslána na ukrajinskou frontu. Plnění vyprázdněných skladů je navíc velmi časově náročné i se zvýšenou produkcí. „Kdybychom si to měli přiblížit číslem, tak by to bylo více 30 milionů kusů dělostřelecké munice v Evropě […] A při současné kapacitě evropského obranného průmyslu by to skutečně trvalo více než dekádu,“ odhaduje Ryska a vysvětluje, že postavit novou továrnu na munici včetně výroby nitrocelulózy trvá v Evropě roky kvůli komplikované legislativě. To dává obrovskou výhodu stávajícím výrobcům s vertikálně integrovanou výrobou, mezi které v Evropě patří německý Rheinmetall a česká Czechoslovak Group. 

Drony mění ekonomiku války

Zásadním specifikem války na Ukrajině je masivní zapojení dronů. Ty operují v tzv. kill-zone a dokážou levně zničit velice nákladnou techniku. „Drony, které stojí i jednotky tisíců dolarů nebo desítky tisíc, dokáží zlikvidovat kus drahé vojenské techniky, která stojí třeba stokrát tolik. Tímto se úplně proměňuje ekonomika válčení,” vysvětluje analytik J&T s tím, že státy budou muset hledat rovnováhu mezi dokonalými a drahými systémy a hromadnou produkcí levnějších variant. Ryska na toto téma později navazuje s tím, že armády ve státech po celé Evropě „...berou ty drony tak, že to bude doplnění všech jednotek armád […] Nebude to znamenat, že armáda nebude mít tanky, ale že ten tank bude mít třeba svoji dronovou a protidronovou ochranu.“

Czechoslovak Group na tento dronový trend reaguje novým segmentem Advanced Systems, kde CSG „rozjíždí výrobu nutných součástí dronů i protidronových prostředků. To jsou zejména pohonné jednotky na drony“ a analytik Ryska věří v růst tohoto sektoru. 

Role Ukrajiny v hospodaření CSG

Ukrajina jako katalyzátor hrála podle Rysky značnou roli v ziscích CSG v posledních letech. Podíl konfliktu na Ukrajině na tržbách CSG se od roku 2020 pohyboval mezi 20 až 40 % ročně. Toto číslo se už značně snižuje: „Konkrétně loni to bylo 27 %. Letos ale vidíme výrazný pokles, v prvním kvartále už to bylo 21 % a v druhém kvartále už je to okolo 17 %.“ Důvodem je růst v jiných zemích než Ukrajina. Podle Rysky by CSG v případě brzkého ukončení války na Ukrajině přesměrovala zbylé tržby k západním vládám, které čekají na rychlejší produkci a budou další dekádu nakupovat do svých skladů.

Současný stav CSG a výhled do budoucna

CSG současně patří mezi nejrychleji rostoucí zbrojařské firmy v Evropě. Od roku 2020 se její zisk více než zdesetinásobil. Až 80 % tržeb dnes tvoří klíčová divize Defense Systems. „Já očekávám, že do konce této dekády tržby porostou v ročním průměru tempem okolo 14 %. A zisk na akcii (což je hlavní, co všechny investory zajímá) tak díky tomu, že poroste marže, by měl růst tempem okolo 19 %,“ odhaduje Ryska.

Silnou stránkou českého holdingu je podle Rysky marže. Díky vysokým cenám munice, levnější výrobě ve střední a jižní Evropě a vertikálně integrované struktuře dosáhla CSG v loňském roce na provozní marži 24 %, což je více i než německý Rheinmetall.

Zbrojovky se tak v posledních letech přesunuly do středu zájmu. „Hlavní je nyní v obranném průmyslu, aby evropští zbrojaři investovali, zvyšovali produkční kapacitu a dostali se alespoň na část toho, čeho zbrojní sektor byl schopen před 30 lety,“ uzavírá Pavel Ryska s tím, že současné ocenění dává investorům jasnou příležitost.

Podobně jako v případě Colt CZ Group, i u CSG je vidět, že management dokázal včas přečíst radikální změnu bezpečnostního klimatu. České zbrojovky tak mají do budoucna podle Rysky velmi dobře našlápnuto. 

Autor: Michael Lovitt